V češtině se pro toto onemocnění používají názvy jako srpnová vyrážka nebo podzimní erytém (tj. zarudnutí kůže), což poukazuje na výraznou sezónní souvislost. Latinský název je odvozen od původce onemocnění.

Kdo je tím původcem?

Vyvolavatelem onemocnění jsou drobné larvy roztoče  Neotrombicula autumnalis (sametka podzimní). 

Sametky patří mezi roztoče. Vývojový cyklus začíná nakladením vajíček  parazitů samičkami dospělých roztočů do půdy. Zde se ve vlhkém a teplém prostředí vylíhnou početné populace šestinohých larev přibližně za deset dnů. Při vycházkách, sezení či poležení na lukách, zahradách nebo v  lesoparcích larvy přelezou na těla teplokrevných živočichů (např. psů, koček, hlodavců, ovcí, koní i lidí). Pomocí kusadel naruší povrchovou vrstvu kůže a vstříknou do ranky trávící enzymy. Tímto pro ně elegantním způsobem si vytvoří „žaludek“ přímo v naší či zvířecí kůži. Touto pro teplokrevné živočichy poněkud bolestivou technikou natráví buňky kožní tkáně a zažitinu pohodlně nasávají. Takto se krmí na kůži po dobu 2 až 10 dnů. Po nasycení odpadnou do půdy, kde se za 5 až 6 týdnů promění v již osminohé nymfy (pohlavně nezralá stádia) a poté v dospělé roztoče. Nymfy i dospělci se živí rostlinnými tekutinami nebo parazitují na hmyzu. 

V závislosti na teplotních a vlhkostních podmínkách může proběhnout od jednoho do pěti vývojových cyklů během jednoho roku. V zimě je vývoj přerušen.

Na našem území se nejčastěji s parazitujícími larvami setkáváme v průběhu srpna a září.

Jak je poznáme?

Těla larev jsou poseta jasně oranžovými až načervenalými chloupky a dosahují velikosti 0,2 až 0,4 mm.  Desítky i stovky larev vytvářejí na kůži oranžové ostrůvky. Nalézáme je u psů na tenké kůži v meziprstí, v oblasti loketních kloubů, kolem očí a pysků, na uších a u  koček někdy na ocasu. U lidí nejčastěji napadají kůži v oblasti loketních kloubů, podpaží, na spodní části chodidel, v podkolenních jamkách, v třísle, v oblasti pasu v místech kontaktu s oděvem, a na přechodech mezi kůží a vlasovou pokrývkou.     

Jak se projevují příznaky onemocnění?

Velmi výrazné svědění a bolestivost je vyvoláno hlavně účinky trávicích enzymů v ráně. Pokud nedojde k léčbě, mohou přetrvávat jejich účinky více než týden a vyvíjí se poměrně silný zánět, který se může dále druhotně infikovat patogenními zárodky. Nacházíme silně zarudlá místa, často zduření kůže, hnisavá ložiska a stroupky. Alergické reakce též patří do spektra příznaků.

Zvířata si postižená místa vylizují nebo usilovně škrábou až dochází k poškození kůže. Masivní infekce mohou u malých plemen psů způsobit i nervové příznaky, které jsou demonstrovány ochnutím zadních končetin, kulháním, slabostí nebo záškuby hlavy.

Je nebezpečí přenosu závažných chorob?

V poslední době sice přibývá v odborné literatuře počet příspěvků, které se zabývají sametkami jako možnými přenašeči boreliozy. Přestože je studován a prokázán přenos původců boreliózy z hlodavců prostřednictvím vajíček parazitů i přenos mezi jednotlivými vývojovými stádii, není nebezpečí přenosu na teplokrevné živočichy reálné. Řádné ošetření a desinfekce postiženého místa jsou však rozhodně doporučitelné. 

Diagnóza 

V prvních dnech onemocnění je nález oranžových chomáčků na kůži významnou indicií pro stanovení diagnózy. Pokud následuje mikroskopický průkaz parazitů v kožním seškrabu je diagnóza jednoznačná. Poté co nasycené larvy odpadnou z kůže, je stanovení trombikulózy obtížnější a vycházíme spíše z klinických příznaků, z lokalizace kožních změn a též zohledňujeme sezónní charakter onemocnění.

Léčba a prevence

Nejúčinější léčbou je okamžitá aplikace insekticidních preparátů přímo na larvy na postižených místech. Nejčastěji jsou používány pyrethroidy. V případě sekundární infekce je nutno aplikovat antibiotika, při úporném svědění lze aplikovat antihistaminika nebo v krajním případě krátkodobě hormonální přípravky.

Pokud známe lokalitu, kde došlo k nákaze, tak ji v létě nenavštěvujeme. Jinak je důležitá každodenní prohlídka kůže, zvláště jsou v podezření místa, která si zvířata olizují nebo škrábou.

U lidí je prevencí nošení uzavřené vysoké obuvi, omezení ležení v trávě, někdy pomůže i ochrana repelenty. Časné ošetření vede k rychlému ústupu příznaků onemocnění. Nutno zvažovat i možnost alergických reakcí u citlivých jedinců.

MVDr. Karel Babíček