Jedná se o parazitární onemocnění, jehož původcem je Dirofilaria immitis – vlasovec psí, hlístice, která dosahuje velikosti 12 -30 cm.

Výskyt dirofilariózy (srdeční červivosti)

Relativně častější výskyt vlasovce v rámci Evropy je v jižních státech jako jsou Francie, Itálie, Španělsko, Řecko. Dále pak USA, Kanada, Austrálie… Výskyt byl už také potvrzen i v Rakousku, Maďarsku, na Slovensku a psi, mající protilátky byli monitorováni i na jižní Moravě. Onemocnění se šíří mimo jižní státy pravděpodobně z důvodu globálního oteplování.

Vývojový cyklus mikrofilárií

Vývoj parazita probíhá přes mezihostitele, kterým je komár. Sáním krve nemocného psa nasaje i tzv. mikrofilárie (larvy parazita), které se v jeho těle během dvou týdnů přemění na infekční stadia, přičemž je důležitá teplota prostředí vyšší než15 stupňů Celsia. Po bodnutí psa infikovaným komárem pronikají infekční stadia mikrofilárií do podkoží a svaloviny nového hostitele, což  trvá většinou 70 - 110 dní, než se dostanou dále do krevního oběhu. Za 4 – 5 měsíců pronikají až do plicních arterií a pravé srdeční komory. Hlístice dospějí za 6-7 měsíců, produkují další larvy a v těle hostilete mohou žít kolem  5 až 7 let.

Přenos mikrofilárií je možný i transplacentárně během březosti, případně transfuzí.

Projevy a změny při napadení organismu dirofiláriemi (srdečními červy)

Změny na srdečním svalu se projeví jeho dilatací – zvětšením, a hypertrofií - zesílením svaloviny, jako důsledek plicní hypertenze a tvorby trombů (sraženin) v plicních arteriích. Dochází tak k přetěžování malého krevního oběhu. Tělo může reagovat na přítomnost patogena tvorbou protilátek a vznikající imunokomplexy mohou mít za následek poškození ledvin. Ojediněle se tvoří zánětlivá ložiska (granulomy) v mozku a sítnici. Velké množství parazitů vede až k ucpání pravé srdeční síně a zadní duté žíly. Vzhledem k intravaskulární hemolýze se může objevit žloutenka, krvácivé stavy,  tmavě hnědá moč (hemoglobinurie). Protilátky, které tělo tvoří, mohou vést k destrukci dirofilárií, ale tím také alergickému zánětu plic a konsolidaci  (nevzdušnosti) plicních laloků.

Příznaky onemocnění

Po napadení tímto parazitem se rozvíjí více či méně závažné klinické příznaky. Mírné napadení se projevuje nejčastěji kašlem, dále se objevuje hubnutí, špatná kvalita srsti, mdloby, zrychlené a namáhavé dýchání, příznaky srdeční nedostatečnosti, v krajních případech se může projevit i šokem, krvácivými stavy a selháním ledvin.

Diagnostika dirofilariózy - srdeční červivosti

Diagnóza se stanovuje na základě krevního nátěru a průkazu mikrofilárií v cirkulaci krevním oběhem. Nepřímo lze diagnostikovat srdeční červivost pomocí rtg nálezu dilatace zadní duté žíly a plicních arterií, zvětšení jater, ascitu (tekutina v dutině břišní) a dalších příznaků pravostraného srdečního selhání. Další možností jsou laboratorní testy jako je Knottův test na průkaz mikrofilárií a ELISA – sérologické vyšetření.

Terapie a prevence srdeční červivosti

Onemocnění je léčitelné a léčba spočívá v likvidaci vlasovců a prevenci tromboembolie, léčby srdečního selhání pomocí diuretik, omezení zátěže, nasazení ionotropně pozitivně působících látek, arteriálních venodilatátorů. Dospělá stadia jsou hubena pomocí látky, která není registrována v ČR (melarsamin), lze ji získat jen na základě žádosti. Léčba tromboembolie spočívá v aplikaci látek jako je heparin a kyselina acetylsalicylová. Druhá fáze léčby spočívá v likvidaci mikrofilárií, kdy se používají např. levamizol, ivermectin.

Důležitá je především prevence, spočívající v aplikaci látek jako mylbemycin  oxime, ivermektin, nebo selamektin. Selamektin je snadno dostupný ve formě spot on - přípravek Stronghold. Tato látka se aplikuje na kůži, vždy po jednom měsíci.

Zoonóza

Infikovaný komár může nakazit i člověka, larvy se však uchytí v podkoží, oku nebo v plicích. Nedospívají do stadia dospělce, ale mohou způsobit embolii.

MVDr. Pavla Hyclová