Nádory mléčné žlázy u fen

< ZPĚT

Nádorová onemocnění mléčné žlázy patří mezi nejčastěji se vyskytující onkologická onemocnění u fen. Podílejí se téměř 50% na celkovém počtu všech zjišťovaných nádorů.

 

Jak poznáme nádory v mléčné žláze?

Obdobně jako u žen hraje i ve veterinární diagnostice nádorů u fen důležitou roli pravidelné a důkladné prohmatávání mléčné žlázy. Nález byť jen drobných uzlíků odlišujících se často vyšší tuhostí od okolní tkáně uvnitř mléčných žláz je varovným příznakem a měla by následovat konzultace s veterinárním lékařem.

 

Není lépe napřed pozorovat zda se uzlíky nezvětšují?

Pozorovat postupný rozvoj patologického procesu, o kterém nemáme bližší informace nic neřeší. U některých typů nádorů mohou být i malé nádorové změny zdrojem zhoubných (maligních) buněk, které se mohou rozšířit do okolních orgánů.

 

Co mohu od návštěvy u veterináře očekávat?

Nejprve budeme zjišťovat údaje o stáří zvířete, protože výskyt nádorů mléčné žlázy je četnější u starších zvířat. Například ve stáří 6 roků nacházíme nádory u 1% fen, ale ve věku 8 let již u 8% a ve stáří nad 10 let trpí tímto onemocněním až 13 % zvířat.

Dále zjišťujeme, zda je fena kastrována a kdy. Protože u mladých fen kastrovaných před prvním háráním se vysoce snižuje riziko výskytu tohoto nádorového onemocnění. Pozitivní vliv je ještě zaznamenáván po kastraci před druhou říjí. Kastrace u fen starších dvou let nemá žádný zásadní vliv na prevenci nádorů mléčné žlázy. Častá představa, že nádory se nevyskytují u fen, kterým byla dopřána štěňata, je rovněž chybná.

Jistě se budeme zajímat zda mléčná žláza byla někdy léčena, zda fena trpěla falešnou březostí. A hlavně zda byla v minulosti léčena hormonálními preparáty, které se mohou významně podílet na vzniku nádorového onemocnění mléčné žlázy.

 

To si jen tak popovídáme?

Tomuto popovídání říkáme důkladná anamnéza a zkušený lékař s onkologickým zaměřením tak získá cenné informace pro další diagnostické postupy. Během klinického vyšetření je nezbytné provést přesnou a detailní diagnostiku nutnou pro klasifikaci nádoru a to na třech základních úrovních:

1. Vyšetřit vlastní primární tumor v mléčné žláze

2. Vyšetřit přilehlé mízní uzliny

3. Posoudit možnou existenci metastáz v organismu

 

Primární tumor?

Primárním tumorem obvykle rozumíme nález bulky či patologické změny, které poprvé vznikly přímo v mléčné žláze. Pro prognózu onemocnění je důležitá i velikost primárního nádoru. Lepší vyhlídky můžeme očekávat u nádorů nepřesahujících 2-3 cm, nádory nad 5 cm jsou již prognosticky horší. Pomocí techniky tenkojehelné biopsie často odebíráme z těchto postižených míst malé vzorky tkáně, které mikroskopicky vyšetřujeme, abychom mohli rozlišit zda se jedná o zánětlivý, nádorový či jiný patologický proces. V případě nálezu nádorových buněk lze určit základní druh nádoru ještě před chirurgickým zákrokem.

V mléčné žláze vzniká více než 20 druhů různých nádorů. Zhoubné nádory nacházíme přibližně u 40 – 50 % postižených zvířat.

 

A ta další vyšetření?

Chorobné změny v přilehlých mízních uzlinách nás informují, v mléčné žláze probíhá patologický proces a vzbuzují podezření , že nastává jeho rozšiřování do odlehlých částí organismu. Buňky některých typů zhoubných nádorů mají schopnost narušovat cévy a šířit se z mléčné žlázy krevním řečištěm do celého organismu, kde tvoří nádorová ložiska v různých orgánech. Tato nádorová ložiska nazýváme metastázy a nacházíme je nejčastěji v plicích, dále v mízních uzlinách v oblasti beder, hrudní kosti a lopatky, v játrech a někdy i v kostech.

 

Jaké jsou léčebné postupy?

Pokud v průběhu rentgenologických, sonografických a dalších předoperačních vyšetření nenalezneme metastatická nádorová ložiska v odlehlých orgánech, vždy navrhujeme radikální chirurgické řešení, které spočívá v odnětí postižených tkání včetně odebrání příslušných spádových mízních uzlin. U zvířat v dobré kondici a u mladších fen preferujeme na našem pracovišti razantnější postupy spočívající v totálním odstranění postižených mléčných lišt. Z chirurgicky odebraných nádorů zasíláme vzorky k dalšímu histologickému vyšetření, které nás informuje nejen o daném typu nádorových buněk, ale i o stupni jeho schopnosti tvořit metastázy. Chirurgický zákrok má jednoznačně prioritu nad všemi dále zmiňovanými léčebnými postupy.

 

A co následná chemoterapie, ozařování atd.?

Přínos chemoterapie není ve veterinární medicíně rozdílně od humánní onkologie zatím dostatečně prozkoumán a potvrzen. Rozhodujeme se pro ni nejčastěji v případech velmi invazivních nádorů se špatnou prognózou a u neohraničených nádorů s infiltrativním růstem do okolních tkání. Ozařování není rovněž běžnou a dostupnou terapeutickou metodou. Pokusy s uplatněním imunomodulačních látek v léčbě nádorů mléčné žlázy jsou propagovány různými nadšenci, avšak neexistuje žádná schválená látka s jednoznačně prokázanou klinickou účinností. Podvazování cév není schválenou standardní terapeutickou metodou. Cílená biologická terapie je velkou nadějí pro některé typy nádorů, avšak statisícové náklady zatím limitují její všeobecné použití. Kastrace je v některých případech doporučována, avšak literárně prezentované studie nepotvrdily statisticky významný vliv na délku přežívání zvířat. Aplikace antiestrogenních léčiv např. tamoxifenu, který je rutinně používán v humánní onkologii, vede u fen k výskytu natolik závažných vedlejších příznaků, že jej nelze rozhodně doporučit.

 

Jaký závěr?

I sebemenším změnám v mléčné žláze by měla být věnována pozornost. Včasné řešení sice nezaručí dobrý výsledek ve všech případech, ale výrazně zvyšuje naději na úspěšný léčebný postup.

 

MVDr. Karel Babíček, MVDr. Ivana Langová, MVDr. Ľuboš Hrib

 

 
ZAVŘÍT